Opičí král aneb Netušené obzory čínské kinematografie? / Opičí král – poslední akční hrdina (alternativní název pro Vinárníka)
Poznámka na úvod: I přesto, že Vinárník nemá rád slovo „aneb“, bude Vočko i Dědek toto mizerné slovíčko nadále používat. A máš to, Vinárníku!!! Ale zase, abys neřekl, že jsme na to tebe zlí, tak máme pro tebe alternativní název. Užij si ho!
Tak a teď pojďme vzpomínat! Pětadvacetidílný čínský seriál „Opičí král“ byl natočen v roce 1986 podle knihy „Putování na západ“ od autora Wu Čcheng-en. Československá, resp. Česká televize jej uvedla v roce 1991 a ještě v roce 1993. Od té doby, přes četná přání, ani ťuk! Zatím toto dílo nevysílala ani TV Prima, které jinak už uvedla horší zhovadilosti.
Ano, přiznejme se, všichni jsme tento bizarní seriál sledovali, aniž jsme občas tušili, o co tam jde. Hlavní postavou byl Opičí král, který se jednoho dne vylíhnul se z obrovského vejce na břehu moře. Měl tu zvláštní vlastnost, že uměl létat, což se mu párkrát hodilo, když se dostal do průseru. Jinak se pár let po vylíhnutí vlastně jen tak flákal, provokoval lidi, bohy, polobohy, démony a jiné Číňany a pak se přidal k družině mnicha Tripitaka, kde už byl mnich Písek a nakonec se k nim přidal Čuník, což bylo takové roztomilé nešikovné prasátko s hráběmi. A tato skupinka se při svém putování na západ setkávala s jinými podobně bizarními postavami, a především s nimi zažívali spoustu dobrodružství, ale i legrace. Co se týče námitek některých hnidopichů, tak mají samozřejmě pravdu, opice pochopitelně nelétají a ani se nelíhnou z vajec, a to ani v Číně, i když tam je možný všechno.
Seriál byl vskutku výjimečný, o čemž svědčí i názvy některých dílů, např. Krádež bobulek nesmrtelnosti, Zkrocení nefritového zajíce apod. Vystupovala zde celá řada podivných postav, např. pán, který vypadal jako by měl na hlavě několik obřích nádorů. Byl to ve skutečnosti Dračí král východních moří, což jsem zjistil až zcela nedávno. Některé postavy zase měly poetické názvy – např. opat Zlaté Jezírko nebo démon Žluté Obočí.
Po výtvarné stránce by se od Opičího krále měl učit i Jan Švankmajer. Tolik krásných surrealistických masek jsem od té doby neviděl. Občas však seriál kvalitou obrazu a kulisami připomínal krásné české studiové pohádky.
V některých z nás však tento seriál přesto zanechal hlubokou „psychosexuální jizvu“. Jedna pamětnice dokonce vzpomíná: "Byla to prasárna, úchylnost, obludnost, zvrhlost! Doteď si pamatuju pro mou neposkvrněnou dětskou mysl otřesnou scénu, kdy ten opičák někomu „nachcal“ do medicíny! Nevím, jak bych na Opičího krále nahlížela dnes, ale jako malé mi přišlo, že je v něm docela dost úchylných sexuálních narážek (a ty perverzní masky!). Takže díky seriálu celoživotní trauma - nikdy sex s opicí!"
Někteří pamětníci zase vzpomínají, že občas prý vypadl český dabing a několik minut bylo slyšet jen původní čínské znění (bez titulků). Ti, co někdy viděli nějaký čínský snímek, dobře vědí, jaké je to peklo, když ve filmu nerozumíte ani slovo, pokud zrovna nejste sinolog nebo Ondřej Hejma, což je to samý.
Já osobně si vzpomínám na nádhernou „téměř vesmírnou“ znělku, kterou seriál začínal. Přiznám se, že občas mě Opičák pěkně štval, smál se jak idiot, lítal jak blázen a ještě pořád šermoval s nějakou tyčí. Ale svým způsobem to byl vlastně taky takovej cynik, protože si dělal srandu z Číňanů. Takže všechna čest!!!
Poslední 25. díl se jmenoval „V západním ráji“, a těžko říct, zda tento název měl vyjadřovat skrytou touhu tvůrců seriálu po kapitalistických reformách západního střihu v tehdejší ČLR. Ve skutečnosti naše bizarní čtveřice doputoval kamsi do Indie a to byl bohužel konec.
Shrňme si to. Dnešní čínská kinematografie dobývá vavříny na zahraničních (zejména evropských) festivalech a prezentuje se pseudointelektuálními a duchaplnými psychologickými dramaty z doby kulturní revoluce a přitom zapomíná, že kdysi točila takové perly jako je právě Opičí král. Myslím, že nejlépe shrnuje podstatu seriálu jeden pamětník, který říká, že to byla „geniální úchylárna čínské provenience s šílenou hudbou a oplzlými maskami.“
Dovolte mi na závěr jednu malou osobní vzpomínku. Na podzim 2003 jsem po zralé úvaze a několika pivech podepsal petici organizovanou mým kamarádem Jakubem B., která byla adresovaná České televizi, a v níž televizi vyzýval k obnovení vysílání seriálu „Opičí král.“ Podařilo se mu sehnat asi 500 podpisů. Česká televize však neodpověděla, neměla ani trochu slušnosti, aby nás alespoň poslala do prdele! Ale kdo ví, co se tehdy stalo … Asi zrovna televizi ovládalo větší množství ještírků než obvykle. Anebo někteří členové vedení ČT měli psychosexuální jizvu jako zmiňovaná pamětnice.
Takže jak? Dočkáme se ještě někdy tohoto seriálu? Uvidíme zase Opičí krále, Čuníka, Píska a vůbec všechny z Tripitakovy družiny? Nebo spatří světlo světa alespoň americký remake v hlavní roli s Tomem Cruisem v roli Opičího krále? Tak vysílejte aspoň „Vesmírné mačky!“ Mňau, vezmeme to cez vesmier!!!
Napsal Váš Dědek
P.S.: Naši čtenáři nechť si zkusí vzpomenout, kdo daboval v českém znění Opičího krále.
Náhledy fotografií ze složky Ze života redakce
Komentáře
Přehled komentářů
Díky, Vočko, že ses mě zastal!
jo ještě
(Vočko, 29. 5. 2007 1:32)Jinak Vinárníku, od teď bych uvítal, kdybys takto vznešená témata přenechal vzdělanějším členům redakce... piš si o morčatech
blbečci
(Vočko, 29. 5. 2007 1:31)
No abyste se neporvali vy pisálci ANED dite do prdele... Jinak tady je ukázka z výše zmiňovaného skvostu: http://www.youtube.com/watch?v=vyY0Y-E6Xxs .
hu
Co to meleš?
(Dědek, 28. 5. 2007 17:52)Na žádnou takovou domluvu si nevzpomínám ... kdo dřív přijde, ten dřív mele ... che che che ...
Dědku ty mrcho
(Vinárník, 28. 5. 2007 16:44)tenhle článek sem měl psat já! Jinak si myslím, že opičího krále daboval František Filipovský, nebo Valérie Zavadská, teď si nejsu jistej.
Třetímu blbečkovi od druhýho blbečka
(Dědek, 29. 5. 2007 12:45)