C Y N I K O V É

Film Playgirls natočil v roce 1994 režisér Vít Olmer podle stejnojmenné knihy Vladimíra Párala. Pokud někdo nečetl knihu, tak pravděpodobně se k ní už nikdy nedostane, neboť film ho jistojistě od četby odradí.

Děj filmu je velmi nepřehledný, ale aspoň ve stručnosti: jedna mladá žena má velký byt v centru Prahy na nábřeží Vltavy, a tak se ještě se dvěma kamarádkami (snad bývalými prostitutkami) dohodne, že z něj udělají erotický salón pro bohatou klientelu s názvem „Playgirls.“ Toť velmi hrubý děj. Celkově je však film spíše přehlídkou panoptikálních postav, např. advokát, který nosí slušivé tupé a které mu občas spadne, když je ten sex moc divoký, nebo srbský mafián, který má velké přirození a žádná s ním nechce jít do pokoje, a tak nejprve udělá ze salonu kůlničku na dříví a pak ho někdo za trest kopne do rozkroku, což se několikrát opakuje. Film působí občas jako americký sitcom, protože každá důležitější scéna začíná pohledem na dům, v němž se nachází onen erotický klub. 

Snímek je rozdělen (naštěstí) do dvou dílů, snad proto, aby té erotiky na diváka nebylo moc. Celkově tedy film trvá zhruba 150 minut, což je délka hodná historického spektáklu, ale nikoliv erotického filmu. Vít Olmer měl asi hodně zbytečného celuloidu. Jinak si nedokážu vysvětlit, proč musel být rozdělen na dvě části, které jsou úplně stejné. Druhý díl je vlastně kopií druhého i co se týče děje, jen režisér vyměnil některé herce. Oba díly mají ještě jednu věc společnou – jsou stejně nudné.

V obou filmech se dokonce objevuje motiv „polepšené kurvy.“ Prostě jedna z pracovnic klubu se zničehonic zamiluje do jednoho zákazníka, kvůli němu „v práci“ skončí a odejde s ním za štěstím. Totéž se opakuje i ve druhém díle, jen s jinými herci. Ach, jak romantické! Ve skutečnosti kýč jak bič! Co také čekat od snímku, jež začíná záběrem na souložícího Miroslava Moravce, který představuje Němce a který film uvede větou: „Oh, mein Gott, ona se mi wirklich postavila!“

Co se týče kvality hereckého obsazení, ve filmu vystupuje přibližně šestá herecká úroveň. Většina z herců neumí vůbec hrát anebo ani nejsou příliš hezcí, což je u erotických filmů (občas) dost podstatné. Nejprve se podívejme na zoubek hlavním postavám. 

1. Filmu kraluje Michaela Kuklová, který hraje největší mrchu. Ano, ta Michaela Kuklová, která stále ještě hraje v pohádkách naivní princezny, ačkoli ji táhne na padesát. Její obsazení bylo svým způsobem neuvážené. Člověk by přece neměl vědět, že princezny také souloží nebo že někoho švihají bičíkem či dokonce že nosí důmyslné spodní prádélko, kde chybí látka v těch nejožehavějších místech.

2. Obsazení Simony Chytrové také nebylo „chytrým“ činem, protože tato osoba nemá vůbec talent. Pravděpodobně jako manželka pana režiséra chtěla, aby ji nenechával samotnou doma během natáčení, tak proto nakonec dostala tuto roli. Naštěstí v druhém díle se vůbec nevyskytuje.

3. Martina Adamcová si zjevně libovala v používání sprostých slov, např. „prrrrdel“, „šššulin“ a podobně. Navíc její herecký výraz značí jen to, že je blbá od pohledu. Stejně jako Pavel Liška hraje pořád idioty, tak Martina Adamcová zase hraje jen „blbé kurvy.“ Jenže Pavel je zdatný herec, dokáže zahrát i idiota s noblesou, zatímco Martina zůstává pořád „blbou kurvou.“ 

4. Co se týká ostatních hereček, není o co stát. Kačenka Kornová ale aspoň umí moc hezky nosit kšiltovku kšiltem dozadu. Čtveřici obskurních dam doplňuje Jiří Pomeje, který je nejprve drsný jako šmirgl papír, ale nakonec změkne a skončí jako gigolo. Bývalý moderátor TV Nova Slávek Boura „šokuje“ diváky v roli druhého gigola, ale je velká škoda, že neumí vůbec hrát. Za zmínku ještě stojí Oldřich Vízner, jenž ztvárnil bohatého podnikatele, který se zblázní do východních náboženství a nerajcuje ho ani Michaela Kuklová (sic!), což je opravdu s podivem.

Střih, kamera a hudba řadí film někam mezi podprůměrné televizní inscenace. Soundtrack k filmu je navíc „velmi originální“ a připomíná diskotéky osmdesátých let. 

Závěrečné hodnocení:

Sledovat „Playgirls“ je vskutku utrpením. Nedoporučuji. Dámy z tohoto erotického klubu by se měly především živit úplně něčím jiným než poskytováním sexuálních služeb. Mohly by třeba dabovat erotické filmy. 

„Playgirls“ je nejenom velmi špatný erotický film (o pornu se nedá hovořit), ale prostě špatný film vůbec. Vít Olmer si měl vzít příklad z Josefiny Mutzenbacher. Když prostě někdo neumí točit pornofilmy, tak dobře (hlavu nebo úd mu neutrhneme), ale aspoň by to mělo být vtipné!!! A to bohužel „Playgirls“ nejsou.  

Napsal Dědek

Hodnocení Cyniků: 28,6 %