C Y N I K O V É

Díl šestý: Marťas je stvořen pro vaši zábavu

Slovo na úvod aneb Malé osobní vyznání: Náš blog svým způsobem vychází z poetiky Marťasových časopisů nazvaných „Pravidelný občasník“ a „Občasný humorník“. Chceme se tímto poklonit nejen samotnému Marťasovi, ale také právě jeho časopisům. Tento článek tedy nemá být chápán jako cynická šleha, ale spíše se Marťasovi snažíme postavit menší elektronický pomníček. Proto je tato stať oslava bezbřehé fantazie a obrazotvornosti, kterou Marťas disponoval. Ať žije volná myšlenka!!!

Máme rádi blázny, ale takové, kteří jsou opravdu šílení. Marťas byl nejenom blázen, ale opravdový ufon. Občas jsme měli pocit, že nežije vůbec v tomto světě, ale v úplně jiném světě, který je plný kremrolí, želé žabiček a dalších dobrot.

Marťas měl sice barokní postavu, ale šíří zájmů to byl spíše renesanční člověk. Vrstevníci mu kvůli jeho tloušťce ošklivě přezdívali „Dort“. Popis jeho zvláštností by nevystačil ani na román. Lze říci, že byl rozhodně nejoriginálnější osobou jeho třídy. Zde je potřeba zmínit, že Marťasova třída byla plná upjatých dívek bez špetky humoru a fantazie, nebo namachrovaných debilků. V této hromadě suti Marťas oslnivě zářil jako drahokam.

Svoji kariéru univerzálního klauna započal v mateřské škole, kde ostatní děti bavil tím, že jedl pomeranče i se slupkou. Na gymnáziu a dokonce i na vysoké škole vydával vlastním nákladem časopis nazvaný „Pravidelný občasník“, kde uveřejňoval kreslené vtipy, povídky, politické komentáře a další výplody své fantazie. Bohužel, zvláště na vysoké škole jeho výtvory nešly příliš na odbyt. Marťas si tak jednou postěžoval: „Čoveče, ti lidi to na té vysoké škole moc nečtó.“ Častými náměty jeho časopisů byly dinosauři, vesmír a automobily. Heslo jeho časopisu znělo: „Stvořen pro vaši zábavu“. Avšak i Marťas byl svým způsobem stvořen pro naši zábavu. Vždy tě srdečně pozdravil a jeho ryčné „Zdarrr!“ znělo v celém okolí. Jeho monolog téměř vždy začínal slovem „pré“ a poté následoval nějaký jeho vlastní vtip.

Marťasovými oblíbenými tématy k hovoru byly – integrovaný dopravní systém, jeho nacistická babička cukrářka, politika, televize a prasklé bojlery. Další oblíbená témata bylo pomlouvání sousedů, nebo historky o jeho bráchovi. Jeho bratr byl rovněž zajímavá postava, úplný protiklad Marťase, protože téměř nemluvil. Zlé jazyky tvrdí, že u sebe nosil kartičku s nápisem „Brno“, aby nemusel autobusákovi říkat, kam chce jet.

Marťas mnoho lidí štval svým neutuchajícím nadšením pro všechno. Měl neuvěřitelnou výdrž – dokázal otravovat svými geniálními oplzlostmi několik hodin, během nichž předvedl vlastní originální parodii Miloše Zemana, hlavu si obalil toaletním papírem a ještě se potom svalil na zem a kvokal. Rovněž si občas kupoval učebnice jaderné fyziky pro vysoké školy a četl si v nich, protože tvrdil, že ho to uklidňuje. Dokázal si však také strčit celý ovocný knedlík do úst a spolknout jej.

Marťas byl velmi vynalézavý. Během své služby u školních šaten si zhotovil vlastní cedulky, které připevnil všude kolem (například: „Jsem na obědě. Pokud se nevrátím do 14.00., zůstal jsem i na večeři.“). Sám si též vyráběl podivně vypadající a podivně chutnající koktejly, které nazýval „fujtajblíky“.

Marťas byl vskutku unikátní člověk. Lišil se od ostatních svou bezbřehou fantazií, kterou málokdo chápal. Na školní výlety zásadně nejezdil, zúčastňoval se pouze jednodenních poznávacích zájezdů. Na tyto cesty si vždy brával roli toaletního papíru, do něhož utíral pot a krabici kremrolí, které během výletu spořádal. Na třídenním zájezdu do Prahy požadoval vlastní pokoj s televizí, a když jej nedostal, tak se poté s nikým nebavil. Když dostal jednou z písemné práce trojku, roztrhal zlostí papír s písemkou a pak jej snědl. V třetím ročníku navštěvoval dramatický kroužek, kde byl však svým hyperaktivním jednáním jenom na obtíž. Navíc všechny s oblibou objímal, což některým členům kroužku vadilo. Během nacvičování jedné scénky prohlásil, že chce „bét družica“ a pak asi deset minut neúnavně kroužil kolem místnosti.

Marťas proslul také svými mokrými skvrnami od potu, které měl prakticky všude na těle, zejména potom v podpaždí, na zádech a u krku. 

Mezi jeho nejlepší přátele patřil Maťa (Psychopat), Ušoplesk (Básník) a Pavel (Knírač), což byly také dost velké kuriozity. Svým způsobem tvořili jakousi Marťasovu družinu. Kamarád Pavel, který ho ovšem pouze nutil, aby prováděl stále větší a větší nesmysly, a tak ho vlastně ještě více zesměšňoval a ještě si ho přitom fotografoval, o něm jednou řekl, že je chudák. My s Pavlem nesouhlasíme! Vzkazujeme: Pavle, sám seš chudák, když říkáš o Marťasovi takový věci!

Marťas byl a je po všech stránkách výjimečná osobnost. Měl snad pouze jedinou  podivnou (pro někoho možná i zápornou) vlastnost či libůstku - byl (jak se hezky česky říká) "na peníze". Na rozdíl od jiných však alespoň uměl o penězích poutavě vyprávět.

Marťas býval v mládí hodně divoký, zkrátka neřízená střela. Definitivně se zklidnil na vysoké škole, když začal podnikat v alkoholu. Dnes žije celkem spokojeně, protože má hodně peněz z prodeje vína.  

Přejeme Marťasovi, aby mu jeho podnikání vynášelo! A vůbec, díky Martine! 

Příště: Proč se vyskytlo Hluchadlo?

Napsali Dědek & Vinárník