C Y N I K O V É

Je třeba připomínat si významná výročí. Dnes tomu bude na den přesně čtrnáct dní, kdy Dědek potkal v jedné hospodě muže, kterého si pracovně pojmenoval jako Paranoidního schizofrenika. Tento muž si k němu přisedl a požádal ho o zapůjčení mobilního telefonu, aby si mohl napsat několik SMS. Na malém zmuchlaném papírku měl totiž pár telefonních čísel nějakých neznámých dívek, které údajně viděl v televizi. Zdůrazňoval, že samozřejmě ty dívky nechce sbalit, že to dělá jen z hecu, což mu ale Dědek nezbaštil, protože Paranoidní schizofrenik byl ožralý a vypadal jako naprostý zoufalec. Jeho vzkazy byly velice jednoduché a měly jednotnou šablonu. Každá zpráva začínala (podle toho, o jakou dívku šlo) těmito slovy: Ahoj neznámá! Seš pořád neznámá? nebo Ahoj nadržená! Seš pořád nadržená? nebo Ahoj stydlivá! Seš pořád stydlivá?

A všechny zprávy zakončil větami: Jsem pořez. Hlavně, aby mě moc nebolely koule. Odepiš.

Na závěr se přiznal, že je vyučený kuchař a že má papíry na hlavu kvůli paranoidní schizofrenii. A taky řekl, že se bojí, že mu matka zemře dřív, než si vyřeší majetkové spory s jeho otcem, načež Dědek jen soustrastně povytáhl obočí a cynicky předstíral, že ho to velmi zajímá. Paranoidní schizofrenik nakonec Dědkovi za jeho ochotu zaplatil jedno pivo, takže to naštěstí dobře dopadlo.

Tak pánové, vezměte si příklad z tohoto moudrého muže, ale ať vás nebolí koule!

Bylo to povedené setkání, nejvíce se mi líbilo, jak Paranoidní schizofrenik mlel naprostý kraviny.

Napsal Dědek