C Y N I K O V É

Ano, tento týden oslavíme (tedy jak kdo) další dvě bezvýznamné události.

1. Dne 12. března roku 1938 vpochodovala armáda Německa (buď NDR nebo NSR, teď nevím přesně) do Esterajchu a šlus! Teda spíš anšlus. Rakušané poděkovali Němcům způsobem sobě vlastním a to tak, že se shromáždili na jednom náměstí ve Vídni a do zblbnutí tam zdvihali pravou ruku. Tohoto shromáždění se mimochodem zúčastnil i pan Spejbl, známý český herec a otec Hurvínka. Panu Spejblovi se ale moc nelíbilo, že tam všichni křičí „sláva“ a „vítězství“, a tak zdvihnul ruku a řekl: „No, moment …“. No, a on ho zrovna přitom někdo vyfotografoval nebo co … Ale nakonec pan Spejbl pochopil vážnost celé situace a přijal funkci státního tajemníka v rakouské loutkové vládě (tzv. esterajch pupenregírung), za což po válce dostal deset let natvrdo (po amnestii sedm). Inu, jsou to lapálie. Měl radši zdrhnout do Argentiny.

Ale Rakušané dodneška nedají s anšlusem pokoj a pořád se ptají: Byli jsme oběti nebo viníci? Jak to teda bylo? Pravda je opět někde uprostřed. Rakušané jsou přece nojtral!!! Tedy vždy neutrální ... Věřte mi, já ty magory znám ...

2. Dne 14. března 1953 pro změnu zesnul Kléma, což sice bylo pro někoho smutné, ale pro jiné (např. pro pana Spejbla) to byla veselá událost, protože jeho nástupce vyhlásil amnestii. Nejsem si jistý, jestli Kléma byl taky na tom shromáždění ve Vídni, ale je to dost možný. Ale asi „chajlofal lefou rukou“, parchant jeden vypočítavej! Pokud chcete o Klémovi vědět víc, mrkněte sem. 

A těm z vás, kteří chtějí zavzpomínat trošku víc, nabízíme video. Pokud v některém záběru zahlédnete pana Spejbla nebo Klému, napište nám.

A ještě se mrkněte sem a hlavně se soutřeďte na to, co následuje po 3:55!

Faše nostalgická Dedek a Finarnyk

P.S.: Vinárník správně připomenul ještě jedno výročí, ale o tom až zase za rok ...